Írán 2005, deník z Persie

Z Teheránu k Perskému zálivu a zpět, zkratkou přes Mount Damavand.

10.9.2005 Sobota

Objevujeme Yazd

Water museum – špagety – páteční mešita – staré město – parodie Petra Liebschera - výhledy na město – špagety dvakrát jinak – co je to za čajovnu kde nemaj čaj... A bonbének – barbar


...

Water museum v Yazdu se rozhodně co do kvality exponátů a informací nedá srovnávat například s muzeem trempingu v Jílovém u Prahy, ale určitě stojí za návštěvu. Právě z tohoto města totiž pocházejí nejšikovnější kopáči vodovodních tunelů v zemi a kraji vůbec.

Též místní „páteční“ mešita se může něčím pochlubit. Jsou to dva 47m vysoké minarety. Zde Tunel Team zklamal. Pronikli jsme sice až do zákulisí svatostánku, ale schody nebo žebřík nikde.


...

Při prohlídce nádvoří a venkovních prostor nás neustále otravoval místní televizní štáb s tím, že se jim motáme do záběrů. Aspoň je trochu zaskočilo, když jsem sám vytáhnul kameru a začal vykazovat z míst mých záběrů je. Za zmínku též stojí, že kameraman mistr byl vzhledem úplně jiný, ne však zcela nepodobný Petru Liebscherovi.


...

Doporučovanou „LP tour“ starým městem zvládáme bez bloudění, i když věhlasní autoři tohoto koránu travelerů ho zahrnují do svého výpočtu časové náročnosti trati.


Nakonec Jendovi jeho ouško zůstalo, Yazd

Večer na nás doléhá obava z Katčiných schopností zacházet s tupým nožem, tak s Dejvem neváháme a jejím krvelačným choutkám dobrovolně unikáme pod břitvu místního holiče a jeho učedníka. Mistr své řemeslo zvládá bravurně a jsem rád, že studentíka vyfasoval Mr. D. Výsledek – Katka je nadšená a odpouští nám polovinu našich hříchů.

U holiče

Když už se na nás Katka nemohla dívat, odvedla nás k mistrům břitvy.

Na večeři se již podruhé tento den zastavujeme ve špagetárně, což je druhý nejhorší zážitek jinak pěkného večera. Bohužel se od oběda změnila obsluha a za pultem stojí nevrlej tupoun. Téměř odmítá naložit opečené žížalky do misky a chce je mermomocí rvát do vydlabaný veky (?!?), zcela pak odmítá vydat trojporci těstovin do více než jedné jídelní nádoby. No asi to má z vedra.


Traveler potřebuje kromě vytrvalosti hlavně vitamíny. Yazd

Na noc si jdeme sednout na střechu pizzerie vedle naší ubytovny. Samej koberec a hezkej výhled na square. Ale kurňa – nemaj tady čaj – chápete to někdo ??? (to je ten první nejhorší zážitek).
P.S. No jo, já vím, že nejhorší může být logicky jen jeden, ale fakt se dost potim.

Honza

Írán den za dnem...

Fotky z Persie

  • Lidé Každá země má své kulturní památky, přírodní půvaby, průmyslové ohyzdnosti a stravovací specifika. Ale největší část dojmu v našich vzpomínkách na ten který kraj utvářejí lidé...
  • Fauna a flóra Zvířátka jinde než na talíři.
  • Krajina Hory a doly obrazem.
  • Město Město to je muezína zpěv, vůně koření a barev na tisíc. Jakož i hluk, smrad a špína.
  • Architektura Poměrně nepopulární jev poprázdninových sešlostí nad fotoalby si zaslouží vlastní kategorii.
  • Ústřední postavy Vcelku narcistní sekce zaměřená na hlavní hrdiny expedice.
  • Divnosti Všeliaký blbosti, předměty, zátiší a jiný úchylnosti kterejm jsou ostatní sekce příliš těsný.

Írán na videu